Měsíc v číslech

Jaký je náš Měsíc? Nahlédneme-li do tabulek, zjistíme, že většina planet nějakou tu oběžnici vlastní. Zásluhou sond Voyager, Galileo a Cassini jsme se dozvěděli, že náš Měsíc patří spíš k těm fádnějším satelitům. Zvláště mezi Jupiterovými satelity najdeme fantastické světy plné barev a zajímavých útvarů. Stačí vzpomenout vulkanickou aktivitu měsíce Io, atmosféru Titanu, zvláštní povrch Mirandy nebo Tritonu, který svou barevností připomíná kouli růžového mramoru posetou bílými a modrými skvrnami.

Přesto je Země s Měsícem zvláštním párem. Po Jupiterově Ganymedu, Kallisto a Io a po Saturnově Titanu totiž zaujímá náš Měsíc páté místo v žebříčku největších přirozených satelitů. Měsíc se tedy připletl mezi elitní smetánku nejrozměrnějších průvodců plynných obrů.

Srovnání velikostí velkých měsíců Sluneční soustavy. Shora je náš Měsíc a Jupiterovy měsíce (Ganymed, Callisto, Io, Europa), pak Saturnu (Titan, Rhea, Japetus, Dione, Tethys, Enceladus a Mimas), Uranu (Titania, Oberon, Umbriel, Ariel, Miranda), Neptunův Triton a Plutův Charon.

Srovnání Měsíce se Zemí

	Měsíc	Země
Střední poloměr	1 737,1 km [1]	6 371,0 km [4]
Povrch	37,96 . 10⁶ km²	510 . 10⁶ km²
Hmotnost	0,07348 . 10²⁴ kg	5,9736 . 10²⁴ kg
Střední hustota	3 341 kg/m³	5 520 kg/m³
Objem	2,1973 . 10¹⁰ km³	108,321 . 10¹⁰ km³
Tíhové zrychlení	1,62 m/s²	9,78 m/s²
Úniková rychlost	2,38 (km/s)	11,2 (km/s)
Průměrné albedo	0,136 [2]	0,3 [5]
Moment setrvačnosti	0,394 I/MR²	0,3308 I/MR²
Topografické rozpětí	19,81 km [3]	19,39 km [3]

[1] Williams, J. G. a kol. (2001): Lunar rotational dissipation in solid body and molten core. – J. Geophys. Res. 106: 27,933-27, 968.
[2] Matthews, G. (2008): Celestial body irradiance determination from an underfilled satellite radiometer. Applied Optics. 47 (27): 4981–4993.
[3] Araki, H. a kol (2009): Lunar Global Shape and Polar Topography Derived from Kaguya-LALT Laser Altimetry. – Science, Vol. 323, no. 5916, str. 897-900.
[4] World Geodetic System (WGS-84), 2020.
[5] Wielicki, B. a kol. (2005): Changes in Earth’s Albedo Measured by Satellite. Science, 308, 825

Periody měsíčních cyklů


Siderický měsíc (vzhledem ke hvězdám)	27,321661 dne (27 d 7 h 43 min 11,5 s)*
Synodický měsíc (od novu do novu)	29,530589 dne (29 d 12 h 44 min 2,9 s)*
Tropický měsíc (mezi průchody jarním bodem)	27,321582 dne (27 d 7 h 43 min 4,7 s)*
Anomalistický měsíc (od přízemí do přízemí **)	27,554551 dne (27 d 13 h 18 min 33,2 s)*
Drakonický měsíc (mezi průchody výstupným uzlem)	27,212220 dne (27 d 5 h 5 min 35,8 s)*

* Uvedené periody Měsíce jsou hodnotami stanovenými z dlouhodobého průměru podle:
Chapront-Touzé, M., Chapront, J. (1991): Lunar tables and programs from 4000 B. C. to A. D. 8000. Willmann-Bell, Richmond VA.
** Přízemí (též perigeum) je doba, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, v odzemí (též apogeum) je naopak nejdál.

Geologické údaje


Plocha měsíčních moří (přivrácená strana)	31,2 % [1]
Plocha měsíčních moří (odvrácená strana)	2,6 % [1]
Mocnost regolitu v měsíčních mořích	4 až 5 metrů [2]
Mocnost regolitu na starých pevninách	10 až 15 metrů [2]
Plocha permanentní tmy na severním pólu	12 866 km² [3]
Plocha permanentní tmy na jižním pólu	16 055 km² [3]

[1] Rükl, A. (2012): Atlas Měsíce. Aventimun.
[2] Mazarico, E. a kol.: Illumination conditions of the lunar polar regions using LOLA topography. – Icarus, Volume 211, Issue 2, 2011, 1066-1081.
[3] Heiken, G. a kol. (1991): Lunar Sourcebook. – Cambridge University Press.

Jasnost a teplota

Průměrná hvězdná velikost úplňku	−12,74 mag [1]
Průměrná hvězdná velikost první čtvrti	−10,20 mag
Průměrná hvězdná velikost poslední čtvrti	−10,05 mag
Hvězdná velikost nejjasnějšího místa přivrácené strany	(kráter Aristarchus) −0,70 mag
Hvězdná velikost nejtmavšího místa přivrácené strany	(okolí kráteru Selecus) +0,66 mag
Maximální osvětlení úplňkem na povrchu Země	0,32 luxu [2]
Osvětlení od Země v úplňku na povrchu Měsíce	16 luxů
Nejnižší průměrná noční teplota (u rovníku)	−179 °C [3]
Nejnižší teplota v trvalém stínu (na pólech)	až −248 °C [4]
Nejvyšší průměrná denní teplota (u rovníku)	119 °C [3]
Teplota v hloubce 1 m pod povrchem (konstantní)	−35 °C [5]

[1] Williams, David R. (2008): Moon Fact Sheet. NASA/National Space Science Data Center.
[2] Kyba, Christopher C. M. et al. (2017): How bright is moonlight?
- Astronomy and Geophysics. 1 February 2017, s. 1.31–1.32.
[3] Williams, J. P. a kol. (2016): The Global Surface Temperatures of the Moon as Measured by the Diviner Lunar Radiometer Experiment. – Icarus 283.
[4] Paige D. A. a kol. (2010): Diviner Lunar Radiometer Observations of Cold Traps in the Moon’s South Polar Region. – Science 330, 479.
[5] Heiken, G. a kol. (1991): Lunar Sourcebook. – Cambridge University Press.

Dráha, vzdálenost


Průměrná vzdálenost středu Země od středu Měsíce	385 000 km [6]
Nejmenší vzdálenost středu Země od středu Měsíce - přízemí *	356 355 km [7]
Nejmenší vzdálenost středu Země od středu Měsíce - odzemí *	406 725 km [7]
Vzdalování Měsíce od Země	3,8 cm za rok
Excentricita dráhy Měsíce kolem Země	0,0549
Střední úhlová rychlost pohybu Měsíce na obloze	33´ za hodinu
Střední oběžná rychlost	1,023 km·s^-1
Perioda stáčení uzlové přímky	18,61 roku
Perioda saros	18 roků a 10 nebo 11 dnů **
Perioda stáčení přízemí *	8,85 roku
Střední úhlový průměr Měsíce na obloze	31´05,2"
Nejmenší úhlový průměr Měsíce na obloze (v odzemí*)	29´23,2"
Největší úhlový průměr Měsíce na obloze (v přízemí*)	33´28,8"
Sklon oběžné roviny Měsíce kolem Země vůči ekliptice	5°8´43,43" (tj. 5,145 396°)
Sklon rotační osy Měsíce vůči ekliptice	1°32´32,64" (tj. 1,5424°)
Sklon rotační osy Měsíce vůči oběžné rovině Měsíce kolem Země	6°41´16,08" (tj. 6,6878°)

[6] Murphy, T. W. (2016): Lunar laser ranging: the millimeter challenge.
Reports on Progress in Physics. 76 (7): 2.
[7] Espenak F., Meeus J. (2021): Five Millennium Catalog of Solar Eclipses. second edition

* Přízemí (též perigeum) je doba, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, v odzemí (též apogeum) je naopak nejdál.
** V případě, že se v dané periodě vyskytnou 4 přestupné roky.